RÁNA

OD:     Jan Hora, Jan Veisser, Klára Mačková, Maroš Drobňák
CO:    novostavba informačního centra
PRO:     Žďár nad Sázavou
KDE:     Zelená hora, Žďár nad Sázavou, CZ
KDY:     2021
STAV:     soutěžní návrh
MĚŘÍTKO:    490 m2

LOKALIZACE
Objekt umisťujeme západně od kostela sv. Jana Nepomuckého v patě Zelené hory.
Objekt má dvě rovnocenná průčelí a dva rovnocenné vstupy. Předpokládá se častější
přístup směrem od rybníka, resp. ze Sychrovy ulice, do domu je ale stejně dobře
možné vcházet i směrem z Vejmluvovy. Na dům navazují přístupové cesty, které
jako koberce plynule přecházejí do interiéru. Zásadním momentem je, že cesta končí
před procesím. Návštěvník nebloudí, ale zároveň mu cestu nezkracujeme. Návštěvník
tak nepřichází o komplexní zkušenost procesí – postupné stoupání a pomalé
odhalování se kostela.
TOPOGRAFIE
Zadání předjímá dům ve svahu. Struktura z části zapuštěná v terénu a zčásti vykukující.
Zásadní je pro nás otázka, kam se nová struktura dívá. Svah zdánlivě determinuje pohledy směrem dolů, tedy od vrcholu kopce. My se ale nechceme dívat do široce urbanizovaného okolí, nechceme se s ním dostat do kolize. Chceme se koncentrovat na objekt zájmu, tedy na kostel. 
GEOMETRIE
Struktura má půdorys výseče kruhu o stejném průměru, jaký má ambit kostela. Geometrie je do jisté míry obrácená pouze do sebe – jde o čistý geometrický tvar.
Neexistuje žádný zavedený typ, ke kterému by bylo možné se vztahovat. Architektura
domu je univerzalistická, vycházející z vlastních vnitřních pravidel. Zasazení do místa je ale přísně kontextuální.
RÁNA
Místo, aby se struktura otevřela u paty, odchlipuje se naopak u svého vrchu. Jako
bychom zakrojili do kopce olbřímím nástrojem a otevřela se rána, která směřuje
vzhůru. 
Z věže kostela je patrná otevřená rána v kopci/světlík, který ve večerních hodinách
bude zářit směrem ke kostelu. Struktura je kusem vykloněné krajiny. Směrem
ze západu je prakticky neviditelná. Nakloněná rovina je ukončená zlatou korunou,
která se občas zablyští, a tím naznačí svoji přítomnost.
ZKUŠENOST
Návštěvník vstupuje do prostoru, který ho vytrhává ze světa a obrací jeho pozornost
ke světlíku namířenému na východ na věž kostela. Jinak sem svět neprostupuje.
Motiv vyklonění je patrný i zevnitř – šikmá těžká hmota na jedné straně, prázdno na
druhé.
PROVOZ
Struktura je rozdělená na dvě části – velkorysé foyer pro veřejnost a vedle toho
zázemí rozdělené do řady menších komor. Mezi oběma částmi je závěs, který zakrývá
vstupy a multifunkční sál. Ten se dá odhrnutím závěsu spojit s foyer. Přímo ve
foyer jsou v nikách vystavené originály soch. Před závěsem je možné vystavovat
obrazy/panely vyvěšením z garnýže.
KONSTRUKCE
Struktura je odlitá ze světlého monolitického betonu bedněného do hrubých
prken. Vykloněná rovina vynáší intenzivní zelenou střechu, která přirozeně navazuje na svah. Vysoké atiky a zlatý lem vytvářejí bariéry. Má-li někdo tu potřebu, na střechu může vylézt. Nepřepadne. 
Identické trojúhelníkové betonové štíty tvoří fasádu, ke které se staví návštěvník čelem. Štíty jasně indikují, kudy se do domu vstupuje.

WOUND

WHO:     Jan Hora, Jan Veisser, Klára Mačková, Maroš Drobňák
WHAT:     tourist centre
FOR:     Žďár nad Sázavou
WHERE:     Žďár nad Sázavou, CZ
WHEN:     2021
STATE:     competition entry
SCALE:    490 sqm

LOCALIZATION 

The building is positioned west of the Church of St John of Nepomuk, at the foot of Zelená hora. It has two equivalent facades and two equivalent entrances. Although the more frequent approach is expected from the direction of the pond, that is, from Sychrova Street, entering from Vejmluvova is equally natural. The building is linked to access paths that flow into the interior like carpets. A key moment is that the path ends before the procession route. The visitor does not get lost, yet we do not shorten the path. The visitor thus retains the full experience of the procession: gradual ascent and the slow revealing of the church.
TOPOGRAPHY 
The brief anticipates a building on a slope, partly embedded in the terrain and partly emerging from it. For us, the essential question is where the new structure looks. The slope seemingly predetermines views downward, away from the hilltop. We do not want to look into the widely urbanised surroundings or fall into conflict with them. We want to concentrate on the object of interest: the church.
GEOMETRY 
The structure has a floor plan shaped as a circular segment with the same diameter as the church’s ambulatory. The geometry is, to a certain extent, turned inward on itself: a pure geometric form. There is no established type to relate it to. The architecture is universalist, governed by its own internal rules, while its placement is strictly contextual.
THE WOUND
Instead of opening at its base, the structure peels away at its upper side. As if the hill had been sliced by a giant tool, revealing an upward-facing wound. From the church tower, the open cut in the hill – the light well – is clearly visible and will glow toward the church in the evening hours.
The structure reads as a fragment of tilted landscape. Seen from the west, it is almost invisible. The inclined plane is capped with a golden edge that occasionally glints, signalling its presence.
EXPERIENCE
The visitor enters a space that extracts them from the world and directs their attention toward the light well, oriented eastward toward the church tower. No other light penetrates the interior. The motif of tilting is perceptible inside as well: heavy sloping mass on one side, void on the other.
PROGRAMME
The structure is divided into two parts: a generous public foyer and, alongside it, a service zone consisting of several smaller rooms. A curtain separates the two parts, concealing the entrances and the multifunctional hall. By drawing the curtain aside, the hall can be joined with the foyer. Original statues are displayed in niches directly in the foyer. In front of the curtain, paintings or panels can be exhibited, hung from a rail.
STRUCTURE
The building is cast in monolithic concrete with formwork of rough boards. The inclined plane carries an intensive green roof that naturally continues the hillside. Tall parapets and the golden edge create protective barriers. Should someone wish to climb onto the roof, they will not fall off.
Identical triangular concrete gables form the facade the visitor faces. The gables clearly indicate where one enters the building.
Back to Top